Zásah na pražském Břevnově. Kvůli hrozbě antraxu museli všichni zasahující do protichemických obleků

Antrax se zkráceně říká nemoci s názvem sněť slezinná. Způsobuje ji bakterie Bacillus anthracis, která vytváří velmi odolné spory, a slovo antrax je proto v dnešní době téměř synonymem pro biologickou zbraň.

Bakterií se primárně nakazí býložravci, lidé jsou proti ní odolnější.

Nemoc může mít u člověka tři formy – kožní, plicní či střevní. Kožní forma je nejčastější. Na těle se tvoří vředy. Nemoc se snadno léčí antibiotiky, s touto formou si tělo často poradí samo i bez léčby. Pokud se neléčí, umírá asi 20 procent pacientů.

Druhá forma je plicní, vytvoří se, pokud člověk bakterii vdechne, což je asi v pěti procentech případů. Tato forma je velmi nebezpečná, protože probíhá jako chřipka, a pokud se nerozpozná, člověk velmi rychle umírá.

Výskyt střevní formy je mizivý. Člověk se nakazí při pozření bakterie. Úmrtnost je v tomto případě asi polovina případů, pokud se včas nenasadí léčba antibiotiky.

V českých zemích byl poslední případ onemocnění zaznamenaný v roce 1985. Ojediněle se vyskytuje v Asii či Africe.