Za katastrofu letadla Aeroflotu může nejspíš pilot a pozemní personál

Podle současné vyšetřovací verze nedělní havárie letadla společnosti Aeroflot s označením Suchoj Superjet 100 na moskevském letišti Šeremeťjevo, je za nehodou chyba pilota a pozemního personálu. K tragédii ale pravděpodobně přispělo více faktorů, mezi které patří úder blesku, pomalá reakce hasičů nebo panika na palubě. Na palubě při nouzovém přistání a následném vzplanutí stroje zemřelo 41 ze 78 lidí.

Zásadní chybou pilota bylo rozhodnutí proletět bouřkovou forntou. Následně se letadlo dostalo do složité situace, ke které přispěla porucha rádiové komunikace. Brzy po startu piloti zjistili technické potíže, způsobené pravděpodobně zásahem blesku. Plně dotankovaný stroj s vypnutým autopilotem nezvládl nouzové přistání, ulomil podvozek a vzplál. „Bylo to všechno velmi rychlé, už jsem nebrala žádné ohledy, cestujícím jsem musela pomoci s evakuací. Vytáhnout je za límec, aby nezdržovali,“ uvedla letuška Taťjana Kasakinová.

Prověřována je také činnost hasičů a dalších pozemních služeb. Stav pohotovosti byl vyhlášen s prodlením a hasiči tak na místo tragédie dorazili sice tři minuty po spuštění, ale mnohem později než letadlo začalo hořet.

Stroj na lince z ruské metropole Moskvy do Murmansku se z letiše vznesl v 18:03 hod. Technické problémy piloti hlásili už v 18:07 hod. „Dostali jsme se do mraku a bylo slyšet, jak do trupu letadla narážejí kroupy. V tom okamžiku se objevil záblesk,“ uvedla Kasakinová.

Kapitán stroje Denis Jevdokimov popsal, že stroji vypadla rádiová komunikace, kterou bylo třeba obnovit. „Museli jsme přejít na takzvaný minimální režim, kdy letadlo neřídí počítač, jak je to obvyklé, ale přímo pilot. Je to nouzové ovládání,“ vypověděl Jevdokimov. Podle něj bylo přistání s plně dotankovaným strojem, který se stal jen těžko ovladatelným, standardní postup. „Nemůžu říct, co bylo příčinou toho, že letadlo udeřilo při dosednutí o zem,“ vysvětlil manévr jeden z pilotů. Vyšetřovatelé v současné době posuzují, zda bylo přistání opravdu nutné a piloti nejednali ukvapeně. Podle odborníků na letectví se ale v takovém případě doporučuje přistání zopakovat.

Konfrontace letadla a blesku přitom vůbec není nic výjmečného. Kapitán dopravního letadla Viliam Orosz popisuje situaci, kdy blesk udeří na citlivá místa letadla, jako například anténu nebo palivové nádrže:
„Někdy se nemusí stát nic, jindy může způsobit třeba vysazení motoru. Pokud by přece jenom vyřadil elektrickou síť, je tu ještě záložní zdroj.“

Otázky vyvolává také zásah záchranných složek na zemi. První hasiči byli na místě asi minutu po dosednutí stroje, další, všetně sanitek, až po nějakých 6 minutách. Požár se hasičům podařilo zdolat až po 18 minutách. „Ta auta musí v blízkosti dráhy čekat ještě před přistáním, už dojezd za dvě až tři minuty je strašně moc,“ upozornil Orosz.

Odstrašujícím příkladem je potom evakuace pasažerů. Někteří totiž podle očitých svědků z horních přepážek vyprošťovali svá zavazadla. „Lidé se zvedali ze sedadel a cpali se k východům ještě před tím, než jsme se zastavili. Jedna žena dokonce stála v uličce a někomu telefonovala, že hoříme a padáme,“ uvedla letuška Kasakinová.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..