Václav Havel by dnes oslavil 83. narozeniny

Bývalý český a československý prezident Václav Havel by měl 5. října 83 let. Byl to český dramatik, esejista, disident, kritik komunistického režimu i politik. Byl devátým a zároveň posledním prezidentem Československa a prvním prezidentem České republiky.

Václav Havel byl jedním ze zakladatelů protikomunistického hnutí Občanské fórum a 29. prosince 1989 ho zvolili prezidentem Československa. Ve funkci setrval až do roku 2003. Pár dnů po svém zvolení do funkce prezidenta, 1. ledna 1990, vyhlásil amnestii, která byla na počet nejrozsáhlejší v poválečných dějinách země. Sklidil vlnu kritiky a i po mnoha letech mu byla vytýkána. Bylo propuštěno asi 12 000 odsouzených a 1200 obviněných.

Ano, byla opravdu velkorysá. Bylo ale třeba dát jasně najevo, že se zásadně mění poměry a že se chceme rozejít i se vším pokleslým, čím se vyznačovala komunistická justice,

napsal Václav Havel o řadu let později. Připustil, že veřejnosti nebyla amnestie řádně vysvětlena. Po amnestii se lidé báli o zvýšení kriminality, a tak se opravdu stalo. Otázkou zůstává, jestli to byl přímý důsledek amnestie. Během funkce prezidenta vyhlásil Havel další dvě.

V době kolem pražského jara se zapojil do politické diskuse a chtěl prosadit demokratickou společnost. V politické kariéře od té doby pokračoval. Byl spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charty 77. To mu vyneslo asi 5 let vězení.

Výrazně přispěl ke vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) v roce 1999. Prosazoval také vstup České republiky do Evropské unie, což se uskutečnilo v roce 2004.

V 60. letech 20. století působil v divadle Na zábradlí a napsal dvě desítky her. Ty byly uváděny jak na české, tak zahraniční scéně. Nejznámější z nich jsou absurdní dramata Audience (1975), Žebrácká opera (1972) a Zahradní slavnost (1963). Zabýval se ve svých dílech tématy moci a byrokracie.

Kromě divadelních her psal také eseje, jako například Moc bezmocných (1978). V esejích a dopisech, které psal z vězení se kromě politických analýz zabýval otázkami svobody, moci, morálky i transcendence. Psal také experimentální poezii, básně z 60. let obsahuje jeho sbírka Antikódy.

 

Barbora Prchalová, Aktu.news